čtvrtek 9. dubna 2009
Alexandr Vondra o Lisabonské smlouvě
Z rozhovoru týdeníku Respekt z 6. - 13. 4. 2009:"...Lze ale odhadnout konkrétní důsledky toho, kdybychom Lisabonskou smlouvu nepřijali?""Dostaneme se do dlouhodobé izolace, nikdo nás nebude brát vážně, nikdo se s námi nebude bavit, těch 25 ostatních států by se pravděpodobně domlouvalo, co by se dělo dál. Nevěřím, že by se teď celý proces jenom tak odložil nebo zahodil, když se do něj investovalo tolik politického kapitálu. Pokud to ostatním arogantním způsobem rozkopeme, tak od nich samozřejmě nemůžeme očekávat, že nám pak s něčím pomůžou. To je jedna možnost. A druhá možnost je, že by to tu vedlo k další politické krizi a pak, s odstupem času, bychom pravděpodobně dospěli k názoru, že si hlasování zopakujeme. Ale jde o kroky, které naši zemi znevěrohodňují."
"Jsou schopni odpůrci Lisabonské smlouvy v parlamentu v případě neschválení smlouvy zformulovat případné podmínky přijetí, jako to udělali Irové?""Tak se jich zeptejte. Proč se na to ptáte mě?""Jsou to vaši političtí souputníci.""My jsme naše doprovodné prohlášení k Lisabonské smlouvě zformulovali, když byla vyjednávána. To jsou usnesení o subsidiaritě a o oboustranné flexibilitě, která se stala součástí té smlouvy. A z iniciativy ODS vzniklo doprovodné usnesení, které dává záruku, že Listina základních práv a svobod nebude posuzována retroaktivně. Čili dává to odpověď na obavy, které šíří lidé jako paní Bobošíková nebo Vladimír Železný, že Lisabonská smlouva je cestou k prolomení Benešových dekretů. Není. Pokud by někdo chtěl dál měnit Lisabonskou smlouvu, tak si to musí dál vyjednat s dalšími 26 státy. A na to - obávám se - už je pozdě."
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat