Zobrazují se příspěvky se štítkemčssd. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemčssd. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 13. dubna 2009

Miroslav Kalousek hodnotí premiéry

Z rozhovoru Hospodářských novin s Miroslavem Kalouskem (10. 4. 2009):
"Pro případ, že skončíte - mohl byste zhodnotit čtyři premiéry, které jste zažil jako šéf strany nebo ministr? Začněte Vladimírem Špidlou."
"Jeho pohled na svět byl naprosto odlišný od mého, jeho způsob komunikace a řízení vlády mě přiváděly k šílenství. Ale on byl a je neskutečně poctivý. To prostě nemůžete ignorovat."
"Máte na mysli, že není zloděj?"
"To není jen otázka vztahu k obohacování. Jde o to, že když něčemu věří, je ochoten nést i náklady. Jeho si člověk musí vážit, i když s ním nesouhlasí - jako si vážíme utopických socialistů z minulých století. Několikrát mi vysvětloval svou teorii, jak chce auto jménem ČSSD řídit ze zadního sedadla, jen udávat směr. Říkal jsem mu: jenže pak se u vás na to přední sedadlo začne k volantu cpát tak dvacet lidí."
"Stanislav Gross?"
"Toho bych rád nechal bez komentáře. Na kterémkoli sídlišti v zemích Evropské unie najdete stovky, tisíce Stanislavů Grossů. Český problém je v tom, že takový člověk stal premiérem."
"Jiří Paroubek?"
"Paroubek je mimořádně pragmatický, brilantní manažer, jehož vůle po úspěchu, po moci je obrovská. Chce v každém svém úkolu stoprocentně uspět. A tato vůle potlačuje jiné priority, které bych u premiéra oceňoval.
Nikdy jsme si nic nedarovali, ale nemohu říct, že by kdy porušil nějakou naši dohodu."
"Máte pocit, že ho v něčem novináři nedoceňují?"
"Nemám."
"Mirek Topolánek?"
"U něj nemůžu být objektivní. Myslím, že to byl můj nejlepší a nejstatečnější premiér - čímž nechci říct, že nedělá chyby. Ale zároveň mu nechybí pokora, uvědomuje si, že není ředitel zeměkoule. Což je jedna z ctností, kterou bych u Jiřího Paroubka nenašel."
"To vaše přátelství je viditelné, ale kdy a z čeho vlastně vzniklo?"
"V době Grossovy krize. A hlavně pak po mé dohodě s Jiřím Paroubkem v srpnu 2006."
"Jak to? Dohodu s Paroubkem krytou komunisty jste vysvětlovat tak, že vás k ní Topolánek dohnal, když háže malé strany přes palubu."
"No ano. Ale Topolánek byl jeden z velmi mála lidí, kteří mé jednání okamžitě pochopili.
Byla to tehdy strašná chvíle. Věděl jsem, že za tu dohodu těžce zaplatím, a taky jsem se pak nebránil. Lidsky Topolánkovi nezapomenu, že mi ve vteřině porozuměl a že to náš vztah nenabouralo. Za to mu budu nadosmrti vděčný. Ale to už je opravdu v hodně osobní rovině."

úterý 31. března 2009

Jiří Paroubek - Ale já za to přece nemůžu

Z velkého rozhovoru Hospodářských novin s Jiřím Paroubkem:
"Chystáte se teď aktivně vstoupit do jednání o nové vládě? Budete se podílet na shánění 101 hlasů, jež chce prezident?"
"Rozhodně ne. Jestli se o to pokusí Mirek Topolánek, je to jeho věc. Já bych doporučoval postup, o kterém jsem hovořil, tedy nechat vládu dožít podstatnou část předsednictví nebo celé. A mezitím přichystat vznik kabinetu odborníků, který by zklidnil vášně, připravil plán boje proti krizi a dovedl zemi k předčasným volbám někdy v říjnu."

"Po celou dobu rozhovoru jste se tvářil, že sestavování přechodné vlády není vaše věc. Znáte ale nápis z obchodu s porcelánem: Když to rozbijete, je to vaše. Sehnal jste 101 hlasů pro nedůvěru, proč se tedy neujmete aktivně sestavování nové vlády?"
"Nezlobte se, ale sociální demokracie byla jen jedním z aktérů. Byli tam i jiní, včetně čtyř koaličních poslanců, takže vyjádření nedůvěry bylo mnohem širší záležitostí.
Já kdybych se do věcí hrnul, tak byste zase - oprávněně - řekli, že se hrnu do vlády. Ne, já se do ní momentálně nehrnu. Po volbách do sněmovny má ČSSD zájme sestavovat vládu. Ale teď nechť si to odehraje vládní koalice ve své režii a nechť přivedeme zemi v co nejrychlejším termínu k předčasným volbám."
Zdroj:
27. 3. 2009 - Hospodářské noviny - Já se teď do vlády hrnout nechci - autor rozhovoru: Tomáš Němeček

neděle 29. března 2009

Kdo hlasuje Janem Schwippelem

Jeden zajímavý komentář z Hospodářských novin:
"...Něco tady totiž neštymuje. Proč se šéf ČSSD tvářil v úterý večer tak kysele? Jak to, že ve sněmovní kantýně ani v Lidovém domě nebouchalo šampaňské? Proč bitkař David Rath promluvil v rozpravě jen jednou, a to velmi střídmě? 
Nabízím pracovní hypotézu: sociální demokraté utrpěli vítězství, se kterým tak úplně nepočítali, které si tak úplně nepřáli a které jim přidělalo víc vrásek než radosti. Panu předsedovi by úplně stačilo, kdyby vládu několik dní máchal v její vlastní špíně, ponížil a pak milostivě nechal žít. 
V době, kdy se ODS po dlouhé době ocitla v průzkumech na prvním místě, získal předseda Paroubek pět dní mediální pozornosti. Téměř vytlačil ze zpráv "euroTopolánka". Co víc si přát? ČSSD není tak hloupá, aby se na jaře 2009 hnala k moci - hospodářská deprese bude ještě dlouhá, v takovou chvíli bere odpovědnost za vládu jen sebevrah. A tím Jiří Paroubek rozhodně není.
Pád Topolánkova kabinetu měl být jen teoretickou variantou. Jenže v tu chvíli posunul figurku jménem Schwippell nejprotřelejší šachista na scéně - sedmašedesátiletý veterán z Hradu..."

Naše členství v NATO podle ČSSD

Krátká zpráva z nedávného sjezdu ČSSD:
"ČSSD podle Jiřího Paroubka odmítne prodloužení mise v Afghánistánu. Podle vnitrostranické ankety by měli zákonodárci ČSSD odmítnout případné pokračování české vojenské mise v Afghánistánu v příštích letech..."
Více si můžete přečíst v článku na serveru Ihned.cz - Už žádné mise, zjistila ČSSD ze své ankety - 23. 3. 2009 - autor článku: ČTK

čtvrtek 19. března 2009

Co očekáváme od politiků?

Ivan Bukovský, malíř z Příbrami, na jednání zastupitelstva Středočeského kraje (projednáváno bylo stěhování Muzea výtvarných umění z Prahy do Kutné Hory):
"Chci věřit, že hybatelem událostí nejsou žádné machinace ani zlá vůle, ale jen a pouze kulturní analfabetismus a infantilita hejtmana a členů krajské rady. O tom koneckonců svědčí i umístění Masarykova portrétu od Vladimíra Zubova v hejtmanově kanceláři." 
Poté, co mu David Rath ve stejném duchu odpověděl, byl velmi překvapen:
"Je veřejně činnou osobou a měl by jednat tak, aby jeho jednání mohlo být vzorem pro ostatní. A tady to přehnal. Nebylo to ani vtipné."
Zdroj:

středa 18. března 2009

Zloděj křičí: Chyťte zloděje!

Předseda vlády Mirek Topolánek v reakci na informaci České televize, že Marek Dalík přesvědčoval novináře, aby se přestali věnovat případu poslance Petra Wolfa (zneužití dotací):
"Musím říct, že na poslance Wolfa je od prezidentské volby vyvíjen poměrně značný nátlak, je mu vyhrožováno, je nějak svým způsobem ostrakizován a je dlouhodobě pod velkým tlakem svých kolegů a lidí kolem sociální demokracie. O schůzce s tím člověkem, já nemůžu říct novinářem, to zase bych pak urážel všechny ostatní, jsem nevěděl. Já takové věci ani nedělám. To, že jsem požádal Marka Dalíka, aby pomohl poslanci Wolfovi s tím, já bych řekl, jaké štvanici, honu na čarodějnice, v situaci, kdy ten jeho případ já pokládám za přestupek v nejhorším případě, kdy se znovu opakují praktiky z kauzy Čunek, které nakonec znemožnily, aby celý případ se dostal k soudu, protože byla spousta pochybení a procesních chyb už v průběhu vyšetřování a dozorování celého případu, aby mu pomohl s určitým mediálním tlakem, aby mu pomohl na tu situaci reagovat, tak to je pravda. Způsob, jakým se rozšířilo šmíráctví, a to nezákonné šmíráctví v českých médiích, je něco, co nemůže nikoho nechat úplně chladným. Všechny informace, které podle mě velmi pochybně můžeme zařadit do veřejného zájmu, jsou získávány skrytými kamerami, skrytými diktafony pomocí nezákonných praktik, pomocí získávání nezákonných materiálů. To je něco, s čím já nikdy souhlasit nebudu a proti čemu budu bojovat seč mi síly budou stačit. Proč se nikdo nepozastaví nad tím, že redaktor veřejnoprávního média medializuje obsah soukromé schůzky nezákonným způsobem, aniž by to bylo ve veřejném zájmu, protože ta schůzka nic neprokázala. Spíše naopak. Možná by bylo zajímavější, kdyby pan redaktor zveřejnil obsah schůzek s lidmi, kteří mu tyto materiály přinášejí, obsah rozhovorů s policií České republiky, kterých absolvoval desítky například i v kauze Čunek, kdy samozřejmě toto by možná zajímalo všechny daleko víc. Mě osobně tedy určitě. Víc se k tomu odmítám vyjadřovat, nebudu se na to dívat, nebudu to číst, já nemám čas se šmíráctvím zabývat a pokud někdo má, tak mu k tomu tedy blahopřeji. 
ČSSD se v reakci na tento případ rozhodla vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Slovy Jiřího Paroubka:
"Klub se dohodl na tom, že vyvolá v nejkratším možném termínu hlasování o nedůvěře vládě. Metody premiéra Topolánku a jeho spolupracovníka Dalíka přesáhly všechny únosné meze demokratické společnosti. Jsme svědky dalších mafiánských praktik Topolánkovy vlády a jeho spolupracovníků. Jde o netolerovatelné zásahy do nezávislosti médií a nezávislosti policejního šetření."
Zdroj:

středa 11. března 2009

David Rath o poplatcích a korupci ve zdravotnictví

Z rozhovoru s hejtmanem Středočeského kraje, Davidem Rathem:
"HN: Možnost zavést poplatek za jídlo by samozřejmě všechny nemocnice využily a stal by se z toho pro pacienty povinný poplatek..."
"Ano, ale nemocnice by měly možnost zavést tento poplatek, nebyla by to povinnost jako dnes. Čili já bych to otočil: Za prvé by to nebyl poplatek za pobyt v nemocnici, ale poplatek za stravu. Neplatil by nikdo, kdo nejí. Takže například nebudou platit lidé v bezvědomí, lidé na umělé výživě nebo lidé, kteří by řekli, že si stravu zajistí sami. Za druhé bychom stanovili strop na den podle nákladů na ceny surovin. Cílem toho poplatku bude pokrýt náklady na suroviny, ze kterých se dělá základní strava."
"HN: Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o tom, že by doktoři pacientům nepsali na recept konkrétní léky, ale jen konkrétní léčivou látku. A lékárník by pacientovi musel nabídnout nejlevnější lék, který konkrétní látku obsahuje. Tohle byste podpořil?"
"V Německu, kde to zavedli, nepřineslo psaní léčivých látek vůbec žádný efekt. Je to úplně zbytečné. Pokud lékař předepíše lék, tak máte úhradu pojišťovny stanovenou na konkrétní léčivou látku. Je jedno, jestli je ze Švýcarska, z Ameriky nebo z České republiky. A jednotliví výrobci se přibližují úhradě od pojišťoven.
Tím, že přejdete na předepisování léčivých látek, dáte rozhodování do rukou lékárníků. Místo 30 tisíc lékařů, kteří předepisují léky, budou o tom, jestli dostanete příslušný lék od Zentivy, Krky nebo Apotexu, rozhodovat 2,5 tisíce lékárníků. Takže ten korupční tlak firem přenesete od 30 tisíc lékařů na 2,5 tisíce lékárníků."
"HN: Ale ten tlak na lékárníky existuje už dnes. Vždyť už dneska vám můžou vyměnit předepsaný lék za lék s jiným názvem, ale se stejnou léčivou látkou..."
"No jistě, dnes se ten tlak firem rozložil mezi lékaře a lékárníky. Víte co, celá reforma Julínka má za cíl pomoci zahraničním farmaceutickýcm firmám a lékárníkům. Veškerá snaha lékárníků v době, kdy jsem byl naministerstvu byla: ať i nás chodí korumpovat farmaceutické firmy. Oni to halili do frází jako, že lékárník tomu líp rozumí a víc tomu rozumí a lékárník je neúplatný. Zatímco doktor jede do Egypta, tak lékárník by tam nikdy nejel... Čili za Julínka došlo k tomu, že se rozšířila skupina, která rozhoduje o lécích, z 30 tisíc lékařů o 2,5 tisíce lékárníků. Takže dealeři farmaceutických firem chodí za lékaři i lékárníky.
A snaha současného ministerstva a lékárníků je to ještě víc posunout k lékárníkům jen vychází z myšlenky: „Co se budeme dělit o peníze s 30 tisíci hladovými lékaři“.
Víte, já si myslím, že nejlepší je ten systém teď, kdy se o rozhodování o lécích dělí lékaři a lékárnici. Firmy se svými limitovanými prostředky na ně nemůžou udělat tak extrémní tlak."
Zdroj:
9. 3. 2009 - Ihned.cz - Rath: Chci jednu superpojišťovnu – autor článku: Petr Vašek

sobota 7. března 2009

Jiří Paroubek v nelibosti u médií

„V sobotu zveřejnily noviny Sport, deník Sport, obsáhlý rozhovor s ministrem Langrem k problematice výtržnictví na fotbalových stadionech. Čekal jsem několik dní, jestli redakci Sportu nenapadne nabídnout rozhovor k této problematice i mně, v rámci zachování plurality názorů, nebo někomu jinému ze sociální demokracie. Byla to samozřejmě zbytečná obava, k čemu jsou ostatně opoziční názory. 

Dnes na následný návrh tiskové sekce lidového domu na rozhovor ve stejném rozsahu redakce Sportu briskně odmítla, že prý se nepletou do politiky. Tak nevím, jaký je rozdíl mezi rozhovorem s předsedou sociální demokracie a s ministrem vnitra. Podobně jako Sport se v minulém týdnu v této problematice zachovala Mladá fronta Dnes. Zveřejnila článek ministra Langera k výtržnictví na stadionech. Moji reakci si údajně odvezl posuzující redaktor, byla to redaktorka Bendová, na hory. Pak to posuzoval druhý redaktor. Po týdnu jsem pochopil, že  ten článek zveřejněn nebude, a tudíž jsem ho dal na blog idnes, kde samozřejmě má mnohem menší dopad na veřejnost, nežli by tomu bylo na stránkách Mladé fronta Dnes. Ale určitě je to ze strany Mladé fronty jenom náhoda. 

Vrcholem všeho ovšem byla veřejnoprávní média v úterý, tedy v den mimořádné schůze sněmovny k výtržnictví na stadionech. Schůze sice formálně ani nezačala, ale Česká televize si zcela nepochopitelně, v úvozovkách, nechala ujít příležitost přenášet zhruba hodinu a půl trvající zajímavé diskuse před hlasováním o této schůzi. Neméně zajímavý a svobodomyslný, v úvozovkách, byl také přístup Českého rozhlasu k této záležitosti. 

Kde vlastně je ta svoboda názorů v Čechách, pane šéfredaktore Práva, který jste tak o ní ohnivě ve svém včerejším vyjádření hovořil. A perličku na závěr, tu a tam chodím debatovat na vysoké školy se studenty. Také nedávno jsem měl navštívit jednu vysokou školu, zařizoval ten můj pobyt tam jeden z našich poslanců, tedy nebyl to nikdo z lidí, které by bylo možné snadno přehlédnout. Měl jsem se sejít s akademickými funkcionáři té školy a pak jsem měl zájem debatovat se studenty, jako na mnoha jiných školách. Senát této vysoké školy rozhodl, že bývalý expremiér a předseda toho času nejsilnější politické strany v zemi se studenty debatovat nebude. Na jedné univerzitě se dokonce snížili k tvrzení, že debatu tam nelze uskutečnit, neboť jediná k tomu vhodná místnost se právě maluje. 

Jakou má tedy lídr opozice možnost veřejnosti sdělit své názory, no hlavně svobodně, jak je vidět. Víte, pane šéfredaktore Práva, to je možná důvod, proč mi provládní levicový list, nebo spíše list se zatím levicovými čtenáři, Právo, nenabídl již pět měsíců po grandiózním vítězství sociální demokracie v říjnových volbách žádný rozhovor.“
Zdroj:

čtvrtek 5. března 2009

Nátlak ČSSD na deník Právo

Šéfredaktor deníku Právo Zdeněk Porybný:
"V posledních týdnech jsem byl z různých míst opakovaně varován, že pokud bude Právo pokračovat v dosavadním, údajně nepříznivém způsobu psaní o sociální demokracii, může přijít o inzerci firem, jejichž management je jmenován nebo ovlivňován státem."
Zdroj:

středa 4. března 2009

Jiří Paroubek - k odpočtům DPH u osobních automobilů

"Osm let jsem pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná. Nechci se dotknout pana ministra financí, nemyslím, že má podobnou zkušenost. Když dělal náměstka ministra, možná to šlo v nějakém souběhu, ale teď by to asi nešlo, takže předpokládám, že to nešlo ani tehdy. Pro mne to bylo velmi příjemné, mít daňový odpočet na automobil. Nechci to dále rozvíjet. Teď by to bylo po úpravě, kterou chystáte, ještě příjemnější. Je to ale příjemné jen pro jednu skupinu lidí."
"Pokud jde o návrh, pane ministře, který předkládáte, na odpočty DPH, musím konstatovat, že jen zavádíte diskriminaci občanů bez IČO."
Zdroj:
Stenozáznam jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 3. 3. 2009

sobota 28. února 2009

Zdeněk Škromach - vysoké zdanění odchodného v programu ČSSD

„Právě dokončujeme program pro volby do sněmovny a jedním z programových bodů sociální demokracie pro volby by měla být i speciální osmdesátiprocentní daň pro lidi, kteří dostanou vyšší odchodné než pět milionů."
Zdroj:
27. února 2009 Hospodářské noviny – Strany chtějí více danit bohaté - autor článku: Petr Vašek

pátek 27. února 2009

Jiří Paroubek k protikrizovému balíčku vlády

„…Nejde o to, že by sociální demokracie s plánem vlády až tak nesouhlasila. Koneckonců kroků, které mohou k řešení krize nějak přispět, není tolik, abychom s vládou nenašli shodu. Vzhledem k naléhavosti situace můžeme dokonce i velkoryse přehlédnout, že mnohé je očividně opsáno z protikrizového Programu ČSSD, který vznikal v době, kdy kabinet občanům neustále bohorovně tvrdil, že se nás krize nedotkne…“

Zdroj:
26. února 2009 Hospodářské noviny – Přepych, na který prostě nemáme - autor článku: Jiří Paroubek