středa 11. března 2009
David Rath o poplatcích a korupci ve zdravotnictví
Z rozhovoru s hejtmanem Středočeského kraje, Davidem Rathem:"HN: Možnost zavést poplatek za jídlo by samozřejmě všechny nemocnice využily a stal by se z toho pro pacienty povinný poplatek..."
"Ano, ale nemocnice by měly možnost zavést tento poplatek, nebyla by to povinnost jako dnes. Čili já bych to otočil: Za prvé by to nebyl poplatek za pobyt v nemocnici, ale poplatek za stravu. Neplatil by nikdo, kdo nejí. Takže například nebudou platit lidé v bezvědomí, lidé na umělé výživě nebo lidé, kteří by řekli, že si stravu zajistí sami. Za druhé bychom stanovili strop na den podle nákladů na ceny surovin. Cílem toho poplatku bude pokrýt náklady na suroviny, ze kterých se dělá základní strava."
"HN: Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o tom, že by doktoři pacientům nepsali na recept konkrétní léky, ale jen konkrétní léčivou látku. A lékárník by pacientovi musel nabídnout nejlevnější lék, který konkrétní látku obsahuje. Tohle byste podpořil?"Zdroj:
"V Německu, kde to zavedli, nepřineslo psaní léčivých látek vůbec žádný efekt. Je to úplně zbytečné. Pokud lékař předepíše lék, tak máte úhradu pojišťovny stanovenou na konkrétní léčivou látku. Je jedno, jestli je ze Švýcarska, z Ameriky nebo z České republiky. A jednotliví výrobci se přibližují úhradě od pojišťoven.
Tím, že přejdete na předepisování léčivých látek, dáte rozhodování do rukou lékárníků. Místo 30 tisíc lékařů, kteří předepisují léky, budou o tom, jestli dostanete příslušný lék od Zentivy, Krky nebo Apotexu, rozhodovat 2,5 tisíce lékárníků. Takže ten korupční tlak firem přenesete od 30 tisíc lékařů na 2,5 tisíce lékárníků."
"HN: Ale ten tlak na lékárníky existuje už dnes. Vždyť už dneska vám můžou vyměnit předepsaný lék za lék s jiným názvem, ale se stejnou léčivou látkou..."
"No jistě, dnes se ten tlak firem rozložil mezi lékaře a lékárníky. Víte co, celá reforma Julínka má za cíl pomoci zahraničním farmaceutickýcm firmám a lékárníkům. Veškerá snaha lékárníků v době, kdy jsem byl naministerstvu byla: ať i nás chodí korumpovat farmaceutické firmy. Oni to halili do frází jako, že lékárník tomu líp rozumí a víc tomu rozumí a lékárník je neúplatný. Zatímco doktor jede do Egypta, tak lékárník by tam nikdy nejel... Čili za Julínka došlo k tomu, že se rozšířila skupina, která rozhoduje o lécích, z 30 tisíc lékařů o 2,5 tisíce lékárníků. Takže dealeři farmaceutických firem chodí za lékaři i lékárníky.
A snaha současného ministerstva a lékárníků je to ještě víc posunout k lékárníkům jen vychází z myšlenky: „Co se budeme dělit o peníze s 30 tisíci hladovými lékaři“.
Víte, já si myslím, že nejlepší je ten systém teď, kdy se o rozhodování o lécích dělí lékaři a lékárnici. Firmy se svými limitovanými prostředky na ně nemůžou udělat tak extrémní tlak."
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat